Mangrovy: Zanzibar a jeho kořenová pevnost

Mangrovy jsou jeden z těch ekosystémů, které nedělají dojem na první pohled, ale bez nich by se pobřežní svět rozpadl rychleji, než by kdokoli stihl říct „klimatická změna“. Nejsou fotogenické jako korálové útesy ani dramatické jako deštné pralesy.

Jsou bahnité, zapáchající, plné komárů a kořenů trčících všude tam, kde bys normálně čekal pevnou zem. A přesto patří k nejdůležitějším ekosystémům planety.

Mangrovy nejsou jeden strom ani jeden druh. Jsou to celé ekosystémy pobřežních lesů, které rostou v přechodové zóně mezi mořem a pevninou.

Tam, kde se míchá slaná a sladká voda, kde se dvakrát denně mění hladina podle přílivu a odlivu a kde by většina rostlin dávno vzdala snahu přežít. Mangrovy se rozhodly jít opačnou cestou a udělaly si z extrému domov.

Z biologického hlediska jsou mangrovy specializované dřeviny a keře, které se dokázaly přizpůsobit slané vodě, nestabilnímu podloží a nízkému obsahu kyslíku v půdě. Mají unikátní kořenové systémy.

Nadzemní vzdušné kořeny, pneumatofory, trámovité opěrné kořeny. Ne proto, že by chtěly vypadat dramaticky, ale protože jinak by se v anaerobním bahně jednoduše udusily.

Jak mangrovy vznikají

Vznik mangrovového ekosystému je pomalý a nenápadný proces. Začíná tam, kde se usazují jemné sedimenty. Řeky přinášejí bahno, písek a organický materiál do pobřežních lagun, delt a zátok. Jakmile se vytvoří mělká, chráněná oblast, objeví se první pionýrské druhy mangrovů.

Jejich kořeny zachytávají další sedimenty, zpomalují proudění vody a stabilizují půdu. Postupně se vytváří pevnější podklad, na kterém se může uchytit další vegetace.

Mangrovy tak doslova vytvářejí půdu pod vlastníma nohama. Bez nich by mnoho pobřežních oblastí nikdy nevzniklo nebo by je dávno odneslo moře. Je to učebnicový příklad ekosystému, který nejen žije v krajině, ale aktivně ji formuje.

Proč mangrovy existují a proč jsou klíčové

Hlavní funkce mangrovů není estetická. Je ochranná, ekologická a klimatická. Mangrovové lesy fungují jako přírodní bariéra proti vlnám, bouřím a erozi. Studie opakovaně ukazují, že pás mangrovů široký pouhých 100 metrů dokáže snížit energii vln o více než 60 %.

V oblastech postižených tropickými cyklony nebo tsunami byly škody v místech s mangrovy dramaticky nižší než tam, kde byly vykáceny.

Zároveň jsou mangrovy špičkovými lapači uhlíku. Na jednotku plochy ukládají až čtyřikrát více uhlíku než tropické deštné pralesy. Uhlík se ukládá nejen v biomase stromů, ale hlavně v bahnitých sedimentech, kde může zůstat uvězněný tisíce let.

Právě proto se o mangrovech mluví jako o klíčové součásti tzv. „blue carbon“ ekosystémů.

Kde se mangrovy nacházejí

Mangrovy rostou výhradně v tropickém a subtropickém pásmu, zhruba mezi 30° severní a jižní šířky. Celosvětově pokrývají přibližně 135 000 až 150 000 km² pobřeží. Největší plochy mangrovů se nacházejí v jihovýchodní Asii, zejména v Indonésii, dále v Austrálii, Brazílii, západní Africe a Indii.

Afrika jako celek drží přibližně 20 % světových mangrovových porostů, přičemž významnou roli hraje východní pobřeží Afriky a ostrovy Indického oceánu.

Mangrovy jako líheň života

Jednou z nejméně viditelných, ale nejdůležitějších funkcí mangrovů je jejich role líhně a útočiště. Kořenové systémy poskytují ideální prostředí pro mladé ryby, kraby, krevety a měkkýše. Odhaduje se, že až 70 % komerčně lovených ryb v tropických oblastech tráví část svého životního cyklu v mangrovech nebo na ně přímo navazuje.

Bez mangrovů by se zhroutily místní rybolovné ekonomiky. Ne pomalu. Rychle.

Biodiverzita mangrovových ekosystémů

Mangrovy nejsou druhově bohaté na stromy. Celosvětově existuje zhruba 70 druhů pravých mangrovů. O to bohatší je život, který se kolem nich soustřeďuje. Ptáci, plazi, ryby, hmyz, savci. Od bahenních krabů po migrující ptactvo. 

Mangrovy fungují jako biologické přechodové zóny, kde se potkávají mořské i suchozemské druhy.

Mangrovy a lidé

Lidé mangrovy využívají tisíce let. Dřevo, palivo, léčivé rostliny, rybolov. Pro pobřežní komunity jsou mangrovy zdrojem obživy i ochrany. Problém nastal ve chvíli, kdy se z „využívání“ stalo „ničení“. V posledních 50 letech svět přišel přibližně o 35–40 % mangrovových porostů, především kvůli akvakultuře, urbanizaci pobřeží a těžbě dřeva.

Mangrovy na Zanzibaru

Na Zanzibar se mangrovy vyskytují především v chráněných zátokách, lagunách a ústích menších řek. Nejrozsáhlejší porosty se nacházejí na západním a jižním pobřeží ostrovů Unguja a Pemba. Zanzibar hostí přibližně 3–5 druhů mangrovů, což je vysoké číslo v regionálním kontextu.

Celková plocha mangrovů na Zanzibaru se odhaduje na zhruba 18 000 až 20 000 hektarů, přičemž historicky byla ještě vyšší. Největší úbytky přišly ve druhé polovině 20. století, kdy se mangrovy masivně kácely kvůli palivu, stavebnímu dřevu a rozšiřování osídlení.

Proč jsou mangrovy pro Zanzibar zásadní

Zanzibar je nízko položené souostroví. Eroze, zvyšování hladiny moře a extrémní počasí představují reálnou hrozbu. Mangrovy zde fungují jako první obranná linie. Chrání vesnice, zemědělskou půdu i infrastrukturu před zaplavováním a zasolováním.

Zároveň jsou klíčové pro místní rybolov. Mnoho druhů ryb, které se loví v okolních vodách, je přímo závislých na mangrovových líhních. Bez mangrovů by se zhroutila potravinová bezpečnost pobřežních komunit.

Současné hrozby a ochrana

Mangrovy na Zanzibaru čelí tlaku urbanizace, turismu i nelegální těžby. Na druhou stranu zde probíhají aktivní projekty obnovy. Výsadby mladých mangrovů, komunitní ochrana a environmentální vzdělávání přinášejí výsledky.

Obnova mangrovů je však pomalá. Stromy potřebují roky, než začnou plnit plnou ekologickou funkci.

Čísla, která dávají kontext

• světová plocha mangrovů: cca 135–150 tisíc km²

• ztráta mangrovů globálně od roku 1950: 35–40 %

• ukládání uhlíku: až 4× více než tropické pralesy

• mangrovy na Zanzibaru: cca 18–20 tisíc hektarů

• počet druhů mangrovů na Zanzibaru: 3-5

• podíl ryb závislých na mangrovech: až 70 %

Mangrovy nejsou okrajový ekosystém. Jsou základní infrastrukturou tropického pobřeží. Bez nich by nebyly ryby, nebyla by půda, nebyla by ochrana před mořem.

A na místech jako Zanzibar by bez mangrovů nebyla ani budoucnost. Ne proto, že by to znělo dramaticky. Ale proto, že fyzika, biologie a statistika mluví naprosto jasně.

Všechny fotky jsem udělal při jedné ranní návštěvě v lednu 2026.